Kdy jít na houby?
Do lesa s košíkem lidé mohou vyrazit od jarních měsíců až do příchodu zimy. Zkrátka po celý rok mají houbaři co sbírat. Aby houby rostly, musí mít k tomu optimální podmínky. Standardně jim prospívá vysoká relativní vlhkost vzduchu, vhodná teplota a dostatek vláhy. Ne vždy to počasí dovolí, aby houby měly takové prostředí. Některý měsíc je proto příliš sucho nebo chladno, a tudíž se v tomto období houbám nedaří. Naopak v jiném roce téhož měsíce je deštivo a teplo, což se projevuje na růstu některých druhů hub. Běžně se stává, že mnohé houby začnou růst, až k tomu mají příhodnější podmínky. V takovém případě na ně houbaři narazí třeba až na podzim.
Podle roční doby a nevyzpytatelného panujícího počasí střídají jedny druhy hub jiné druhy. Z praxe je vypozorováno, že houby rostou nejrychlejším tempem, jestliže denní a noční teploty neoscilují. Na jaře s prvními slunečními paprsky se v přírodě objevují i první houby nezvyklých tvarů, bez lupenů a rourek. Ty ovšem rozpoznají jenom zkušení houbaři. Během jara se lze potkat s jinými houbami, jako je ucháč obecný, smrž kuželovitý, křehutka jarní a kačenka česká. Zmíněné houby mají svoje typické stanoviště.
O něco později zhruba na počátku června se k těmto jmenovaným druhům připojuje chřapáč jamkatý, opeňka měnlivá a župinka zlatozávojná, křemenáč osikový, kozák březový a pravý hřib. Na trouchnivějícím dřevě vyrůstají některé kloboukaté houby. Na kmenech, pařezech a vyvrácených částech dřevin rostou hlívy. Tu a tam na zahrádkách a vyhnojených místech lze sponzorovat v hojném počtu výskyt žampionů.
Letní měsíce poskytují nejlepší podmínky pro růst různobarevných hlubinek, strmělky nálevkovité, bedly vysoké, mechovky obecné, choroše oříše, klouzka sličného, katmanky atd. Houbaři by si v tomto období měli dát pozor na nejedlý hřib (peprný a žlučový). V poslední červencové dekádě je možné v lesích narazit na holubinku smrdutou, čechranku podvinutou, čechranku černohuňatou a klouzka zrnitého. Množství druhů hub v srpnu narůstá. Najít tu lze ryzce, lakovku lakovou, lakovku ametistovou, hřiba žlutomasého, plsnatého a hnědého. Nepochybně jsou i jiné houby, kterých si houbaři ani nevšimnou. Jako je slizák mazlavý, sluka svraskalá, lišky, klouzek obecný a žampion ovčí. Hlavně na konci srpna rostou četně jedovaté muchomůrky.
V podzimních měsících začínají plodit pozdější letní druhy, mezi něž se řadí i křemenáč osikový, kozák březový a ryzec. K nim se rovněž připojují již typické podzimní houby.
Ptáte-li se na to, kdy je příhodné jít na houby? Tak tehdy kdy jsou proto optimální podmínky. Nejčastěji se teploty pohybují kolem 25 °C, které jsou doprovázeny dešťovými srážkami. V tomto případě by měl člověk vyrazit na houby po vydatných deštích až tak za 14 dnů. Jestliže bylo delší dobu sucho, tak houby začnou rašit z půdy o několik týdnů později. Proto by měl houbař vyčkat na správný okamžik, aby domů přinesl plný košík hub.