Václavka obecná
Armillaria mellea
Jedlá houba
Klobouk / Plodnice
Plodnice rostou zpravidla v bohatých trsech a pouze zřídka jednotlivě.
Klobouk má 40-120 mm v průměru, v mládí je téměř polokulovitý, později klenutý s hrbolem a nakonec bývá plocho rozprostřen. Je medově žlutý nebo rezavohnědým, pokrytý hnědými, až černohnědými, nejprve vzpřímenými a potom polehnutými šupinkami, které jsou ve středu klobouku nejhustější. V dospělosti se šupinky ztrácejí a klobouk je holý.
Hymenofor
Lupeny jsou v mládí bělavé, později nažloutlé nebo nahnědlé, tmavě skvrnité, v dospělosti od výtrusného prachu bílé, poměrně řídké, dosti tenké, na košťál přirostlé a čárkou krátce sbíhavé.
Košťál
Košťál je 50-200 mm dlouhý a 10-25 mm tlustý, válcovitý, rovný nebo prohnutý, na bázi bývá obyčejně ztlustlý. Je nažloutlý nebo hnědavý, pod kloboukem bělavožlutý, dole olivovočernastý, jemně asbesto-rýhovaný, až trochu vločkatý, uvnitř měkce houbovitě vycpaný. Za mládí je košťál spojen s okrajem klobouku bílým hrubě blanitým, vatovým, vločkatým velom. Po roztrháni vela zůstává na třeni prsten.
Dužina
Dužina je bílá nebo bělavá, v klobouku poměrně měkká a v třeni vláknitá. Vůně je slabá, ale ne velmi příjemná. Chuť je za syrova nejprve dosti příjemná, ale vzápětí v krku nepříjemně stahuje.
Výtrusný prach
Výtrusný prach je bílý.
Lidové názvy
Podnože, Václavky, Michalenky, Ocúny, Hromádky.
Výskyt
Václavka obecná roste koncem léta, ale nejvíce od konce září do poloviny října, obvykle v bohatých trsech na pařezech a kořenech jehličnatých i listnatých stromů. Najdeme ji často i na kmenech živých stromů, zejména jehličnatých, kde je nebezpečným parazitem. Je rozšířená v celém mírném pásmu severní polokoule a v Austrálii.
Význam
Je to jedlá houba, ale má pouze podřadnou chuťovou kvalitu. Někteří houbaři si ji však cení nadevše. Je těžko stravitelná a za syrova nebo nedostatečně uvařená může zapříčinit citlivým osobám žaludeční potíže, respektive i lehkou otravu.
Mnohem větší je však hospodářský význam Václavky obecné. Je totiž velmi nebezpečným škůdcům našich lesů. Škodí stromu v každém věku. Vyskytuje se jako saprofyt, ale i jako parazit. Nebezpečná je zejména pro smrk a borovici. Zapříčiňuje nemoc kořenů.