Lošák jelení
Sarcodon imbricatus
Jedlá houba
Klobouk / Plodnice
Jasným důkazem toho, že Lošák jelení patří mezi největší houby, je velikost klobouku, který dosahuje při své plné velikosti, až kolem 200 mm, ojediněle to může být i více (až do 250 mm). Nejdříve je klenutý, uprostřed dost vtlačen, na okrajích podvinutý, u starších plodnicích, až výrazně zprohýbaný a také masitý. Barva je šedohnědá, nebo ve světlejších i tmavších odstínech hnědé. Na povrchu klobouku se nacházejí výrazné, poměrně velké a odstávající šupiny, které mohou připomínat i tašky na střeše domu. Šupiny jsou odstávající zejména ve středu klobouku, na okrajích méně. Také jsou světlehnědé, tmavší hnědé, až černé barvy.
Hymenofor
Hymenofor, tedy spodní část klobouku je v podobě velkého množství jehliček nebo ostnů, které jsou husté, po přechodu prstem lámavé, několik milimetrů dlouhé, v mládí bělavé, postupně šedé, až nahnědlé. Ostny sbíhající se na košťál a postupně se ztrácejí.
Košťál
Košťál u některých plodnicích dosahuje přibližně 80 mm a je i dost hrubý, někdy až 40 mm, ojediněle i více. Výška třeně však bývá častěji menší a tak mnohé plodnice bývají přitisknuté k zemi, přičemž košťál je neviditelný, dokud plodnice neutrhne. Je válcovitý, hladký, po rozřezání uvnitř plný. Tloušťka třeně není po celé jeho výšce stejná, ale na bázi je o něco více ztlustlý. Je bělavé, nebo šedohnědé barvy. Takto by se dal charakterizovat košťál Lošáka jeleního.
Dužina
Dužina je po ochutnání slabě nahořklá, nevyjímaje žádnou tekutinu, bělavé, nebo našedlý barvy. Po stisknutí bychom zjistili, že je pevná a tuhá.
Výtrusný prach
Výtrusný prach je hnědý.
Lidové názvy
Vlkodlak, Jelení pysk, Jelení houba, Jelenice, Sova, Jestřáb
Výskyt
Tento druh bouby není problém najít, i když je pravda, že v minulosti byl mnohem hojnější než dnes. Často se vyskytuje zejména v podhorských a horských smrkových lesích, kde roste i skupinově o počtu několika desítek plodnic. Dobou jeho výskytu je končící léto, tedy srpen a vytrvale roste v průběhu celého podzimu, až do pozdního listopadu, při vhodném počasí i o něco déle. Můžeme ho objevit i v listnatých, nebo ve smíšených lesích, ale více miluje smrčiny. Vyrůstá buď jednotlivě, ale v mnoha případech skupinově s různě velkými plodnicemi.
Význam
Jedlá houba, ale pro svůj vzhled a tuhou konzistenci není houbaři běžně sbírán a vyhledávaný. Staré exempláře jsou kožovitě tuhé a nahořklé. Rozdrcené usušené plodnice jsou dobrým kořením do polévek a omáček.
Podobné druhy
Lošák jelení je nepochybně nejrozšířenějším z rodu Sarcodon (jelenkovec). Ostatní jelenkovce jsou velmi vzácné. Proto by nemělo dojít k záměně za jiný jelenkovec, snad pouze za Lošák hořký (Sarcodon scabrosus), který má však mnohem menší šupiny na klobouku a při ochutnání výraznější hořkou chuť v porovnání s Lošákem jelením, což naznačuje i jeho název. Navíc patří mezi vzácně se vyskytující druhy rostoucí u nás.
Druhý jelenkovec, který připadá v úvahu je Lošák šupinatý (Sarcodon squamosus), který má, ale o něco menší a více přitlačenější šupiny. Odlišuje se i biotopem, protože roste pod borovicemi.