Čirůvka fialová

Lepista nuda

Výborná jedlá houba

Klobouk / Plodnice

Klobouk má 60-150 mm v průměru, nejprve je klenutý s podvinutým okrajem, později plochově rozprostřený, uprostřed někdy vtlačen, s okrajem ostrým, často i zdviženým nahoru. V mládí je fialový, později bledě sytěfialový nebo hnědofialový, postupně bledne a v dospělosti bývá obvykle špinavohnědavý. Je hladký, holý, za mlada má okraj ojinovatělý.

Hymenofor

Lupeny jsou 6-10 mm široké, poměrně husté; od dužniny klobouku se dají snadno oddělit. Za mlada jsou krásné sytofialové, později hnědavěokrové až masověhnědavé.

Košťál

Košťál je 50-100 mm dlouhý a 12-30 mm tlustý, plný, pevný, válcovitý, na bázi ztlustlý. Nejprve je fialový, později šedomodrý, nakonec vybledlý, téměř bělavý. Bývá hladký, podélně vláknitý, pod kloboukem často bělavě ojinovatělý, dolů někdy rezavohnědý, na bázi fialovo plstnatý.

Dužina

Dužina je za mládí živofialová, později bledší, nejprve tuhá, pak měkká. Vůni a chuť má příjemnou.

Výtrusný prach

Výtrusný prach je za čerstva bílý s okrovoružovým odstínem; vyschlý prach mívá tmavší okrový odstín.

Lidové názvy

Hlíva, Modrá hlíva, Profíci

Výskyt

Čirůvka fialová roste od konce září do konce listopadu v listnatých i jehličnatých lesích, ale i na lesních loukách a často i v zahradách a v parcích. Vyskytuje se obvykle v houfech a často i v kouzelných kruzích. Je rozšířená v celém mírném pásmu severní polokoule, v severní Africe a v Austrálii.

Význam

Je to výborná jedlá houba, jedna z nejlepších, které rostou pozdě na podzim. Je vhodná na jakoukoliv úpravu. V syrovém stavu se tato houba nedoporučuje jíst, neboť podle SARTORYHO a MAIRA obsahuje termolabilní hemolyzin, který se vařením ničí. Hemolyzin zapříčiňuje tzv. hemolýzu, což je vlastně rozpouštění červeného barviva (hemoglobinu) v červených krvinkách. Dobře uvařené nebo podušené jídlo z Čirůvky fialové je neškodné.