Choroš šupinatý

Polyporus squamosus

Jedlá houba

Klobouk / Plodnice

Plodnice jsou jednoleté, postranním tření přirostlé na substrát, rostou jednotlivě nebo v trsech.

Klobouk má v průměru 100-600 mm, je vějířovitý, ledvinovitý nebo až polokruhovitý, mírně klenutý, uprostřed stlačený, krémový, až okrový nebo bledožlutavý, dost hustě pokrytý velkými přitisknutými hnědými či tmavohnědými šupinami.

Hymenofor

Choroš šupinatý, trubky jsou nejprve krátké, pak déle (5-10 mm), sbíhající na košťál, za mládí bělavé, pak špinavokrémové. Póry jsou poměrně velké (1-3 x 0,5-1,5 mm v průměru), nepravidelné, síťovité, nejprve bílé, bělavé, pak krémovookrové.

Košťál

Košťál je 40-80 mm dlouhý a 15-60 mm tlustý, postranní nebo excentrický, vzácně i centrální, hrubý a krátký, tuhý, krémovobělavý, na povrchu síťkovaný, na bázi hnědý nebo černohnědý.

Dužina

Dužina je 10-30 mm silná, bílá, za mládí šťavnatě masitá, ale dost tuhá, později bývá téměř kožovitá, chuť má nevýraznou a vůni moučnou.

Výtrusný prach

Výtrusný prach je bílý.

Lidové názvy

Ostropestřec, Pastorec, Pestrák, Pestřenky, Lopata aj.

Výskyt

Choroš šupinatý roste od jara do podzimu na živých i odumřelých kmenech listnatých stromů. Plodnice se objevují obvykle na bázi kmenů, ale i vysoko na větších větvých stromů. Je rozšířen téměř na celé Zemi. U nás je hojný zejména v zaplavovaných lužních lesích.

Význam

Za mládí je to jedlá houba, sušená do polévek. Staré plodnice jsou tuhé, a proto nejedlé. Z fytopatologického hlediska je to velmi škodlivý druh, protože roste převážně na živých stromech a zapříčiňuje intenzivní hnilobu dřeva. Škodí i v ovocných sadech, neboť cizopasí často na ořechách.

Poznámka / Zajímavosti

Kuchynské využití této houby je mnohem pestřejší, než by se možná zdálo. Vynikající je dršťková polévka a z mladých plodnic se dá vytvořit i falešný ovar.